Prokrastinací proti odpočinku

prokrastinaci proti odpočinkuProkrastinace, slovo, které se v současné době nadužívá. Prokrastinace ve světě není nic nového. Tímto fenoménem se vědci zabývají již několik desetiletí, jen se s ní teď mnohem více pracuje a dostává se do širokého podvědomí. Všichni se snažíme neprokrastinovat, tedy aspoň většina z nás. Snažíme se být výkonní, úspěšní, splňovat veškeré požadavky, pracovat na 100%, někdy až na tisíc, anebo ještě více. A hlavně? Neprokrastinovat.

Když se podíváme na význam slova prokrastinace, tak by se dalo říct, že je to chorobné odkládání úkolů a nahrazování činností, které bychom měli dělat, činnostmi jinými. Zkrátka, když si jdete místo učení se na zkoušku, pěkně uklidit. Budu dělat cokoliv jiného, než něco, co bych opravdu měl.

Otázkou ale je, jak často zaměňujeme význam slova prokrastinace s odpočinkem. Protože když se nad tím opravdu zamyslíme… Když mám něco dělat, vzniká obrovský nárok na můj čas a výkonnost a efektivitu. Zkrátka, pořád musím něco dělat a nezbývá mi čas na to, abych odpočíval. Budu plnit úkoly a když jich je hodně, budu plnit hodně úkolů, ale den má stále jen 24 hodin. Jak se tedy liší odpočinek a prokrastinace? A jak zabránit tomu, abychom v rámci snahy o to neprokrastinovat nezapomněli odpočívat.

Odpočinek může být aktivní nebo pasivní. To už je na každém jedinci, jakou formu odpočinku preferuje. Někomu zkrátka vyhovuje jen ležet, dívat se do nebe a nedělat vůbec nic. Tím nabije baterky a dočerpá síly. Někdo potřebuje sport, někdo potřebuje literaturu. Každý zkrátka potřebujeme něco jiného. Rozdíl mezi prokrastinací a odpočinkem by se však dal určitě nalézt. Jedním z kritérií, na které se můžeme zaměřit je, zda je činnost vykonávána vědomě a s vědomím toho, že odpočívám. Pokud nějakou činnost dělám nevědomě, tak stále ještě mohu odpočívat, ale už je velmi snadné sklouznout k prokrastinaci a místo odpočinku zaplácávat jednu činnost druhou.

Takže stačí v podstatě jednoduchá otázka. V okamžiku, kdy budete ležet na dece a koukat do nebe, stačí se zeptat sám sebe: ,,Odpočívám nebo utíkám před něčím?” A pokud Vaše odpověď bude, že utíkáte, potom nejspíše prokrastinujete. A pokud Vaše odpověď, upřímná odpověď, bude odpočívám, tak je docela slušná pravděpodobnost, že opravdu odpočíváte. Pokud Vás daná činnost neunaví, ale naopak doplní Vaše zásoby energie, tak máte potvrzeno, že se skutečně o odpočinek jednalo. A odpočinek je opravdu důležitý. Protože pokud chcete dělat činnosti dobře, chcete zabránit prokrastinaci, chcete se s ní naučit efektivně bojovat, potřebujete sílu, energii, a tu načerpáte pouze v odpočinku.

Proto se občas bojím, aby prokrastinace nebyla zaměňována s odpočinkem, protože v okamžiku, kdy budete bojovat proti prokrastinaci tím, že budete stále něco dělat a nedovolíte si odpočinek, budete bojovat současně i proti odpočinku. Tak vám velmi rychle dojdou síly a pak je ten boj mnohem těžší.
Kdy naposledy jste si sedli a udělali jste si čas pro sebe. Kdy jste se opečovávali. Kdy jste měli čas doopravdy odpočívat? A pokud si právě teď říkáte: ,,Na to nemám kdy, to už je dlouho.” Nebo:  ,,Až něco dokončím, tak si to dovolím”, tak je Váš odpočinek ve vážném ohrožení. A je na místě zatáhnout ruční brzdu. Zastavit. Zhluboka se nadechnout a začít odpočívat. Protože cokoliv, co následně budete dělat, Vám půjde lépe a rychleji. Pokud si dopřejete cílený, vědomý, přiměřeně dlouhý odpočinek, tak se Vám do další práce bude vstupovat s novou chutí a elánem. Tak směle do toho 3…2…1…ODPOČINEK!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *